neděle 10. května 2015

Výzva

V předchozím článku jsem sliboval, že napíšu článek o internetových záhadách. Abych se přiznal, tak psát o nich v množném čísle byla chyba, protože skutečně půjde jen o jednu záhadu. Marně jsem doufal, že se mi jich podaří sehnat pro tento článek víc.
Záhada se konkrétně týká tohoto blogu. Vrtá mi hlavou jedna věc. Jak jistě víte, můj blog nemá zas až tak velkou čtenost a komentáře se tu objevují zřídkakdy. Samotná služba blogger mi tvrdí, že mám 0 pravidelných čtenářů. O to víc mě překvapuje, že si každý můj článek téměř okamžitě po uveřejnění najde svého oblíbence, který ho „doporučí na googlu“.
Upřímně ne že bych měl něco proti tomu, že mám fanouška, ale hodně rád bych věděl o koho jde. Až do nedávna jsem se o to vůbec nezajímal a byl jsem rád za to, že mi v podstatě automaticky připadne k článku nějaká plus jednička. (A v podstatě dodnes rád sem) Chápu, že drtivá většina blogerů se o podobné věci nezajímá a přehlíží je, protože je to pro ně v podstatě denní chleba. Ale já to beru jako příležitost k seznámení se. Dá se říct, že v podstatě celý den čučím do počítače, ven vycházím jen vyjímečně. Vypadá to tak, že nechci kamarády, (i když několik přátel s AS se mi už podařilo díky internetu najít), ale to je omyl. Jen nevím jak si je mám sehnat. To mám jako vyjít ven a tam prostě oslovit kopu lidí „prosím,promiňte ale mohl(a) by jste se se mnou skamarádit?“ Určitě si dokážete představit jak by tohle dopadlo. A to, že by se mi někdy podařil nějaký „nezávázný flirt“ je věc o které si můžu nechat jenom zdát. (Takové věci prostě neumím). Tak mi vysvětlete jak si mám jinak hledat kamarády než na internetu? Ve škole se mi sice podařilo narazit na lepší třídu než jsem měl na základce ovšem ostatní se sdružují do různých spolků do kterých se já prostě neumím „vetřít“. Což znamená, že se mnohem častěji baví mezi sebou než se mnou i když jsou třeba ochotní se se mnou bavit. A mně už se podařilo propásnout všechny příležitosti jak se někam zařadit. (Prostě nevím jak na to). Proto uvítám, když se ten člověk, který neustále dává mým článkům plus jedna ozve a zkusíme spolu pokecat. Napiš do komentářů kontakt na sebe a nebo mi napiš na FB profil Mistr Teoretik. Odkaz na něj jsem uvedl dva články nazpět. Jo a jen tak mimochodem pracuji i s teorií, že jsi robot. Tuto teorii potvrdíš v případě, že dáš znovu plus jedna a vůbec se neozveš.

sobota 9. května 2015

Internetový trolling

UPOZORNĚNÍ!!TENTO ČLÁNEK OBSAHUJE SPROSTÁ SLOVA!!!

Zdravím všechny čtenáře svého blogu
Po delší neaktivitě jsem se rozhodl sem napsat dva články. Ten první se bude týkat internetového trollingu a ten druhý největších internetových záhad, které jsem zažil. Jak jistě víte, internet je plný hlupáků a lidí co si potřebují sem tam zanadávat. Avšak tyhle perly, které jsem posbíral na internetu-to jsou ukázky, že je opravdu může napsat jenom šílenec. Pro jistotu sem nedám žádný trolling ze stránek věnujících se autismu. Nad kterýkoliv jiný trolling se dokážu povznést(i když jsem poměrně zvědavý jak by to vypadalo kdybych se obětí podobného hejtování stal já) ovšem když někdo napadá a uráží autisty, nebo lidi co se jim snaží pomáhat, tak mi to opravdu drásá nervy a kdybych měl administrátorská práva k daným serverům, okamžitě bych je zablokoval a fakt obdivuju ty lidi, kteří se s něma vydrží hádat. Psychologové sami potvrdili, že bezpečí čtyř stěn v člověku vzbuzuje pocit nedotknutelnosti avšak jakmile mají jednat s někým takto osobně tak veškeré „hrdinství“ z nich opadne. O mně to teda neplatí, protože já mám častokrát z internetové komunikace stejný strach jako z té osobní a proto obvykle ani nepřidávám komentáře k jiným článkům na ostatních blozích a podobné hádky těm, které trollové denodenně vyvolávají bych popravdě řečeno asi neustál. Nyní následuje přehled těch největších perel, které jsem na internetu posbíral. U mnohých z nich zaujme i neschopnost autorů napsat je bez chyb.

Jsi trapnej zmrd kterýho už přestalo bavit honit si péro tak obtěžuješ lidi viď, mistře *****? Ježiš já bych tě tak rád někde potkal abych ti urazil palici...

ale i tak nic neposilej ty hnido nikoho nezajima to ze nemas kamose a musis nahravat sracky kazdej seti smeje uz to pochopis?zadny fanousky nemas mozna tak svoji mamu ta ti mozna fandi ale vsichni ostatni te maj za curaka

Co jsi? Pytel sraček
Kdo jsi? Zasranej čurák

Hovnooooooo!!!!!!!!!!!!!!!!necum mateji ty demente (titulek webových stránek)

běž do prdele tupý čuráku.běž do prdele tupý čuráku.běž do prdele tupý čuráku.běž do prdele tupý čuráku.běž do prdele tupý čuráku.běž do prdele tupý čuráku.běž do prdele tupý čuráku.běž do prdele tupý čuráku.běž do prdele tupý čuráku.běž do prdele tupý čuráku.běž do prdele tupý …

Pál do piče :-** kukášek je nejkrásnější :-**

si vypatlanej nebo co???? si čůrák??? jasně že jo ty kokote!!!!

Lol ty ses teda pica ... hlavne ze jsi sam krasavec vid? :D:D:D:D:D kokote vypatlanej :D


co to je zase za vypatlanýho kokota co to sem píše ? kurva tak na zpovednici nelez a mas po problemn ty kokote nebo to nečti ne? seš fakt magor zase jeden z těch který rajcuje Gondík
šmarjá kam spěje Český národ?????


Se na to kokote nedivej.Vypatlany komentare.VubecNevite co pisete.Fakt prdel to tady cist.Ani jeden jste to neochutali,ale vite vse.To se mi libi


Já osobně jsem nikdy nikoho na internetu úmyslně neurazil. (I když neúmyslně se mi to několikrát podařilo) Ovšem to co jsem napsal to byly ty největší výblitky, které se mi podařilo za tu krátkou dobu, kterou jsem věnoval psaní tohoto článku najít. Vážně nechápu, jak toto někdo může na internet napsat. Pochybuji, že by toho bych schopný nějaký AS nebo inteligentní NT. Když vidím tyhle příspěvky tak často přemýšlím o tom kdo je tu skutečně nemocný. Jestli Aspergeři a nebo tihle hateři. Možná porovnávám neporovnatelné, ale posuďte sami. Podle mě je člověk, který běžně ostatním říká „vyližte si péro“ mnohem víc asociální než člověk, který se s ostatními snaží vyjít, ale ze své podstaty to nedokáže.

pátek 8. května 2015

Odkaz na FB

Pro případ, že by jste si se mnou chtěli o čemkoliv popovídat, sdílím tu odkaz na svůj sekundární FB profil kde se jmenuji stejně jako na blogu. Pro případ, že nemáte rádi komunikaci přes FB, pošlete mi e-mail na adresu killerdrtic@gmail.com a nějaký způsob kontaktu už spolu navážem.
Budu se na vás velice těšit.

Váš
Mistr Teoretik

 

neděle 19. dubna 2015

Můj pohled na Moravskou národnost

Jak jste si určitě všimli nenapsal jsem nový článek již dlouhých čtrnáct dní,ale nebojte rozhodně to neznamená,že jsem s blogem skončil. Prostě jsem měl poslední dobou jiné starosti a také povinnosti,které mě připravovaly o můj čas,který jsem měl vyhrazený na psaní blogu. Tyto povinnosti mám stále,ale přesto se mi podařilo ulovit chvilku abych napsal další článek. O čem tedy bude? Jak už jste se z nadpisu mohli dozvědět,bude o mém pohledu na Moravskou a v podstatě i slezskou národnost.
Pocházím z Hané a bydlím blízko Olomouce,což rozhodně znamená,že nejsem žádný Pražák nebo „Čecháček“ který nemá právo něco takového hodnotit. Většina „Čecháčků“,zejména těch z Prahy,Moravany z jistého mně neznámého důvodů pohrdá i když mladší generace už tohleto poměrně neřeší. Já osobně myslím,že je lepší se nad tyto věci povznést,mávnout nad tím rukou a říct si: „tohle je naprosto zbytečné řešit“,jelikož to opravdu nepřináší nic dobrého a lepší je vzájemně spolupracovat. Pokud dobře známe definici národa,tak víme,že jsme v podstatě všichni Češi. I když opravdu někdo o sobě rád řekne,že je Moravák,je České národnosti. Nyní vysvětlím proč.
V Německu je situace obdobná. Všichni Němci jsou v podstatě Němci i když pocházejí z různých Spolkových zemí,které byly v minulosti samostatné. Což v podstatě znamená,že když Moravák řekne,že je Moravák,tak to znamená asi tolik,jako když Bavor řekne,že je Bavor,Sas že je Sas-ano může být Bavorem nebo klidně i Sasem,ale ve své podstatě je pořád Němec. Bavor ani Sas není totiž národnost stejného postavení jako Němec. Ano teď můžete namítnout Rakušany,kteří také mluví Německy a přitom se považují za samostatný národ. Ovšem mezi nimi a Moravany je jeden podstatný rozdíl a to ten,že zatímco Moravané byli už od zániku Velké Moravy vždy součástí Českých zemí,Rakousko bylo po staletí samostatné. Pokud nepočítáme velkou Moravu,která kromě současného území Moravy zahrnovala i Uhry,Čechy a další území ve střední Evropě,Morava nikdy nebyla samosatným státem. Vždy to byla jedna ze tří zemí Koruny České.
Proto je podle mého názoru uvádět Moravskou národnost ve sčítačím formuláři nesmysl. Národnost je jedna věc a Moravský(nebo Slezský) původ věc druhá. Moravané určitě nejsou národ,který se dá postavit na roveň např.Čechům,Němcům,Slovincům,Číňanům a podobně. Národnost by měla být vždy Česká a teprve jako druhá možnost původ z Čech nebo z Moravy či Slezska. Ne zrovna přirovnatelný,ale svým způsobem obdobný příklad najdeme v USA-rasa je jedna věc zatímco Hispánský původ věc druhá. Hispánci totiž nejsou samostatná rasa,stejně tak jako Moravané nejsou samostatný národ.
Pokud má někdo jiný názor nebojte se mi napsat. Velice rád si s vámi na toto téma popovídám.


neděle 5. dubna 2015

Mentalita lidí ohledně přijímání jinakostí

Dnes tu vytáhnu trochu kontroverzní téma,které se poměrně dost týká Aspergerova syndromu,takže tím ,dá se říct, poruším zásadu tohoto blogu,že o AS tu psát nebudu,ale myslím že čím víc článků na tohle téma,tím líp.
Když obvykle přijdete za průměrným člověkem (například dost často zmińovaným v různých souvislostech Frantou Vomáčkou)a zeptáte se ho co si myslí o autismu odpoví vám: „Kurňa dejte mi pokoj. Já mám svých starostí dost, natož se tak ještě starat o postižený.“
OK. Nad touto odpovědí můžeme ještě přimhouřit oko,pokud se skutečně jedná o Frantu Vomáčku,který žádného člověka s AS nebo Autismem nezná, čili jim svým pohledem na věc nemůže uškodit. Ovšem pokud se předsudkami,které ve společnosti panují o AS či autismu panují,řídí člověk který nějakého AS zná,už je to problém. Tomu člověku to může velmi ublížit.
Nyní trochu odbočíme od PAS a podíváme se do historie. Jak jistě víte,autisté jakožto „menšina“ se ve společnosti objevili před nedávnem. Podívejme jak se vyvíjela schopnost společnosti přijmout jiné jinakosti v minulosti.
Například homosexualita je lidstvu známá od jakživa. Ve starověkých říších byla tolerována,nicméně ve středověku se s rostoucím vlivem křesťanství začaly homosexuální svazky postupně odsuzovat. Středověké zákony homosexualitu odsuzovaly a dodnes je trestná v mnoha silně nábožensky konzervativních zemích. (Zejména těch s převládajícím islámem). Zhruba od 3.čtvrtiny 19.století až do 3.čtvrtiny století 20. (tedy plus mínus sto let) se k ní přistupovalo jako k duševní poruše. Teprve až v semdesátých letech se začalo od tohoto stanoviska upouštět a to po mnoha četných protestech. (přesněji v roce 1973 byla homosexualita vypuštěna z diagnostického manuálu DSM-II). V západním světě jsou již dnes homosexuálové chápani a tolerováni,nicméně svá práva si museli vybojovat. U nás i v jiných zemích se však dodnes najdou lidé,kteří homosexualitu kritizují a sní o návratu do doby,kdy byli pravidelně zavíráni do psychiatrických léčeben.
Stejně tak to je a autismem. Pochybuji,že společnost bude na autisty pohlížet lépe pokud si svá práva nedokážou vybojovat. Jak již jsem znímil výše,jde o poměrně mladou a teprve před nedávnem objevenou odlišnost a jak je lidským zvykem,na odlišnosti které neznají se vždyy budou dívat skrz prsty. O autismu navíc nemá úplné informace ani odborná veřejnost (psycholové,psychiatři) kteří samozřejmě svými postoji šírení mýtů pouze podporují. Proto nevidím jinou možnost než věnovat maximální úsilí osvětovým kampaním,které pomůžou široké veřejnosti pochopit autismus takový jaký je a přijmout ho. Ovšem stejně jako v případě homosexuality platí,že úplně všechny se nám nikdy přesvědčit nepodaří,protože Frantů Vomáčků bude vždy na světě stále dost.

středa 1. dubna 2015

Oznámení

Vážení čtenáři tohoto blogu

Musím vám oznámit smutnou zprávu. Nejsem žádný asperger ani nemám žádnou jinou psychickou poruchu. Ve skutečnosti jsem agent super tajné korporace,která má za úkol proniknout do nitra Asperegrů,získat si jejich důvěru a nenápadně je zlikvidovat. Také jsem dostal za úkol manipulovat s vámi tak,aby jste si mysleli že myšlenky aspergerů jsou takové jaké nejsou,což je také důvodem proč jsem si založil tento blog.
Naše organizace má dlouhodobé cíle odstranit všechno co je jen trochu „jiné“ ze společnosti a vytvořit jediné geneticky naprosto stejné lidstvo,které dobude všechny rasy ve vesmíru a získá nadvládu nad prostorem galaktickým. Bojte se nás,budeme noví bohové!!!

Upozornění: Po dopsání tohoto článku jedna koza z jisté farmy sežrala našemu analitykovi papír,takže musíme naši misi začít odznova. Doufám,že jste se příliš nenaštvali a budete ochotni s námi dále spolupracovat.

pondělí 30. března 2015

Hudební vkus

Zdravím
Především se moc omlouvám všem těm kdo včera čekali článek a nedočkali se ho,ale byl jsem vytížen přílišnou přípravou do školy. Očekával jsem písemku,ale pan učitel ji už po stopadesáté odložil,takže jsem se učil zbytečně ale alespoň jsem získal malou jedničku za to že jsem se nechal vyvolat. Teď už ale k dnešnímu článku,který bude překvapivě o hudbě.
Ve společnosti (nebo alespoň z mně dostupných zdrojů) často zaznívá,že autisté příliš často hudbu neposlouchají,jelikož vyvolává emoce a ty oni neradi. Ale to je omyl. Za prvé většina autistů má emoce a za druhé většina z nich poslouchá celkem normální hudbu.I když existují i vyjímky,například známý autista Marek Čtrnáct nemá rád emoce a neposlouchá ani hudbu nebo můj kamarád Vojta,který poslouchá celkem podivnou Severokorejskou hudbu. Ale nyní se už budeme věnovat mému hudebnímu vkusu,který je dá se říct celkem normální až na pár skutečností.
První takovou skutečností je,že většina neurotypiků s oblibou písničky střídá a poslouchání jedné pořád dokola je štve a unavuje. U mě(a u většiny autistů možná taky) je to přesně naopak. Když mě jedna písnička zaujme dokážu ji poslouchat pořád dokola tak dlouho dokud mě neomrzí. Naopak pokud někdo ihned po ní přepne na jinou písničku dokážu být dosti nervózní.
Další takovou skutečností je fakt,že se mi nelíbí vždy jedna kapela a od ní všechny písničky. Ale hodně často se mi stává,že se mi zalíbí jedna písnička a od dané kapely,která ji nazpívala už žádné další nebo jen několik. Většina lidí to má tak,že poslouchá vždy dvě až tři(nebo i víc) kapel a od nich drtivou většinu nebo všechny písničky. Což o mně ale neplatí.
A nyní se již dostaneme k tomu,které písničky a které kapely mám nejraději. Nutno podotknout,že většinu kapel od kterých poslouchám třeba jen jednu či dvě písničky vůbec neznám a vyhledávat si informace o nich nepotřebuji,protože mě především nezajímá ta kapela,ale především ta písnička.
Nejvíce písniček poslouchám od známé České skupiny Kabát. Jmenovitě to jsou-Láďa,Pohoda,Burlaci,Buldozrem,Dole v Dole,Malá Dáma,Na Sever,Corrida,V pekle sudy válej,Colorado a Stará Lou. Od Linkin Parku poslouchám tři songy a to New divide,What i,ve done a Num. Taktéž tři songy poslouchám od skupiny Rammstein-Benzin,Amerika a Rosenrot. Dále jsou tu songy od zcela neznámých skupin jako například Avegned Sevenfold od nichž poslouchám song Afterlife. Od Green Day poslouchám song Boulevard of Broken Dreams,od Three days Grace písničku The Good Life. Od Airbourne poslouchám song Runnin Wild a od Johnossi The Execution Song. A mohl bych pokračovat dále,v minulosti jsem taktéž poslouchal mnoho jiných songů,které jsem již oželel. Klidně napište do komntářů kterou hudbu máte rádi,velice rád se s vámi podělím o vaše názory. A ještě jedna věc na závěr...opovrhuji Justinem Bieberem,mýmy ústy často přezdívaném jako Justin Buzerant. To je vše.